603 398 073
Přihlaste se k odběru novinek zde.

JAKÝ PÁN, TAKOVÝ KRÁM

je název nového projektu pro ZŠ z Kutné Hory. Reaguje na poptávku regionálních výukových programů. V průběhu roku se děti při terénním programů dozví, jak se v Kutné Hoře obchodovalo na jednotlivých tržištích, kde byly masné krámy či chlebové lávky a co prodávaly pekáčové báby. V centru Kutné Hory objevíme i první obchodní domy a vše doplníme příběhy obchodnických rodin. V druhé části Kupecké počty nás čekají zajímavosti o mincích a bankovkách a také si vyzkoušíme jak se počítalo podle ve Všeobecném počtáři. Budeme měřit na lokty, stopy i sáhy a vyzkoušíme si i nakupování.
Partneři projektu: Kutná Hora
UKONČENÉ 1.3.2018 - 31.12.2018 žáci ZŠ Kutné Hory

Jaký pán, takový krám

Publikováno : 21. listopadu 2018, facebook

Publikováno : 4. prosince 2018, Kutnohorské listy

 

Je název projektu, který realizuje spolek Pod Horami pro žáky základních škol v Kutné Hoře. Projekt podpořilo město Kutná Hora a je o něj opravdu zájem, který trvá nepřetržitě od května až do těchto dní. Pouze za říjen bylo realizováno deset výukových programů, jichž se zúčastnilo 234 žáků. O program jeví zájem i školy z Čáslavi a dokonce i ze vzdáleného Hradce Králové.

O čem nový program je? O krámech, jak jinak. A také o tržištích v Kutné Hoře. Samozřejmě o těch historických. Žáci v doprovodu lektorky procházejí Kutnou Horu odshora dolů, konkrétně od soudu až ke Kozlíkům a lektorka jim vykládá, kde jaký krám byl a jak se kdysi v Kutné Hoře obchodovalo. Žáci mají k dispozici pracovní list, do kterého si zapisují poznámky a také luští, na kterém z kutnohorských náměstí bylo jaké tržiště. Dozvědí se tak nejenom o trhu obilním či rybném, ale i to, že nejenom České Budějovice i Kutná Hora, měla svoje masné krámy – kamenný obchod, v němž maso a uzenářské výrobky prodávali v jednotlivých kotcích kutnohorští řezníci. Obdobně v chlebových lávkách, které byly přistavěny ke středověkým masným krámům, se prodával chléb a pekařské výrobky. O takové konkurenci se nám dnes může jen zdát. Nejvíce se ale dětem líbí pekáčové báby. Jde vlastně o formu pouličního rychlého občerstvení 19. století, při němž pekáčová bába přímo na ulici na malých kamínkách pekla v pekáčku třeba šunkafleky a kupujícím je servírovala přímo do dlaně. Ani ubrousek či tácek nepotřebovala. Jejích následovníky jsou pouliční prodejci pečených kaštanů, kteří se tu a tam objevují v Kutné Hoře v předvánoční čas dodnes.

K projektu jsou připraveny výukové programy ve dvou variantách. První je věnovaný terénní regionální výuce a žáci, především z druhého stupně, si raději vybírají tu delší variantu. Druhý program je zaměřený na Kupecké počty, ale o tom až příště.

PhDr. Pavel Novák

Kupecké počty

Publikováno : 10. prosince 2018, facebook

Na vzdělávací program Jaký pán, takový krám navazuje program Kupecké počty. Zatímco ten první je převážně terénní, ten druhý je realizován především v učebně a tvoří spolu logický celek. Program žákům přibližuje, jak se v Kutné Hoře dříve obchodovalo. Žáci si při něm vyzkouší počítání podle Všeobecného počtáře, dozví se a vyzkouší si, jak se dříve měřilo na lokte a stopy a ujasní si počítání na kopy a tucty. Dozví se rovněž řadu zajímavostí o prvních kampeličkách i zajímavosti o českých mincích a bankovkách i životní příběhy vybraných kutnohorských obchodníků. Do širšího kontextu zasazuje obchodování úryvky z české literatury.

Regionální program je vždy přizpůsoben věku žáků a je plný informací, které se děti z učebnic nedozví. Kutná Hora byla ve středověku druhým městem po Praze a to jak do velikosti, lidnatosti, tak i co do významu. V jednom však Prahu bezpečně trumfla. Touto oblastí bylo peněžnictví. Až po počátku 16. století, kdy začaly být raženy jáchymovské tolary, byla Kutná Hora pokladnicí Českého království. Kutnohorské groše zná asi každý. Kdo ale ví, že haléře nedávno stažené z oběhu měly svůj původ v Kutné Hoře. Razily se zde od roku 1384, byly pouze jednostranné a měly hodnotu jedné čtrnáctiny groše. V obecné paměti jsou dodnes naposledy před více jak sto lety ražené rakouské zlatky a krejcary. Jejich předchůdci – zlatníky a jejich díly krejcary se v Kutné Hoře razily v 16. století. Pro úplnost dodejme, že se zde razily i původem jáchymovské tolary.

Starší žáci mají k dispozici pracovní list sestavený ve spolupráci s kutnohorským okresním archivem. K nejoblíbenějším činnostem zejména mladších žáků patří měření na stopy a namotávání provázku na lokty, kdy pracují tak horlivě, že si málem vyvrátí ruku. Některé činnosti působí žákům značné obtíže. Problémem je např. vyplnění účtenky a poznávání úryvků z literatury a filmů. Žáci obvykle poznávají Bylo nás pět, občas někdo pozná i ukázku z Nerudy a Jiráska. Na chyták DIetlovu Ženu za pultem zatím přišla pouze jediná studentka.

K našemu milému překvapení si tento program objednávají i střední školy, jako je např. „zemědělka“ v Čáslavi pro své ekonomické obory. Program školy zařazují i do finanční gramotnosti, o čemž svědčí skutečnost, že za poslední dva měsíce si tento vzdělávací program objednalo 21 skupin žáků v celkovém počtu 455 osob. Projekt vznikl za podpory Města Kutné Hory.

 

PhDr. Pavel Novák

© 2015, POD HORAMI, o.s. ǀ Designed by: Studio Factory